Co je automatické opětovné uzavření a jaké jsou typy opětovného uzavření?

Široce používané a účinné proti{0}}havarijní opatření na přenosových a napájecích vedeních. Když dojde k poruše vedení, poté co ochrana relé vypne jistič, automatické opětné zapnutí jistič po krátkém časovém intervalu znovu zapne. Ve většině případů jsou poruchy vedení (např. úder blesku, poškození větrem atd.) dočasné. Po vypnutí jističe lze obnovit izolační vlastnosti vedení (izolátory a vzduchové mezery) a opětovné zapnutí může být úspěšné, čímž se zlepší spolehlivost systému napájení. V několika případech je chyba trvalá. Poté, co zařízení pro automatické opětovné zapnutí funguje, ochrana relé znovu vypne, aby identifikovala příčinu a odstranila ji před obnovením napájení. Obecně platí, že čím rychlejší je opětovné zapnutí po výpadku linky, tím lepší je účinek. Minimální povolený interval pro opětovné zapnutí je 0,15 až 0,5 sekundy. Čím vyšší je jmenovité napětí vedení, tím delší je doba deionizace izolace. Úspěšnost automatického opětovného zapnutí se liší v závislosti na struktuře vedení, hladině napětí, meteorologických podmínkách a typu hlavní poruchy. Podle statistik čínského energetického sektoru obecně dosahuje 60 až 90 %. Dalším široce používaným opatřením pro prevenci nehod v energetickém sektoru je automatický záložní přenos energie, který obvykle trvá 0,2 až 0,5 sekundy. Vyžaduje minimální investice a zároveň poskytuje značné ekonomické výhody při zachování normálního napájení.

Automatická opětovně zapínaná zařízení jsou automatická zařízení, která podle potřeby automaticky znovu zapojují jističe, které vypadly v důsledku poruchy. Zkušenosti s provozem energetického systému ukazují, že naprostá většina poruch na venkovních vedeních je „přechodných“, přičemž trvalé poruchy obecně představují méně než 10 %. Proto poté, co je zkratová-chyba odstraněna ochranou relé, oblouk automaticky zhasne a ve většině případů se izolace v bodě zkratu- může automaticky obnovit. Automaticky opětovně zapínané jističe proto nejen zlepšují bezpečnost a spolehlivost napájení a snižují ztráty při výpadku napájení, ale také zlepšují přechodovou úroveň energetického systému, zvyšují přenosovou kapacitu vysokonapěťových vedení a mohou korigovat chybné vypnutí způsobené jističi nebo reléovými ochrannými zařízeními. Proto by se u venkovních vedení mělo používat automatické opětovné zavírání.

(1) Výrazné zlepšení spolehlivosti napájení a snížení počtu výpadků vedení, zejména u jednookruhových vedení s jedním zdrojem napájení;

(2) U vysokonapěťových přenosových vedení může opětovné uzavření také zlepšit stabilitu paralelního provozu energetického systému;

(3) Při navrhování a výstavbě energetických sítí lze v některých případech, vezmeme-li v úvahu úlohu opětovného uzavření, výstavbu dvou-okruhů odložit, aby se ušetřily investice;

(4) Může také opravit chybné vypnutí způsobené nesprávnou funkcí jističe nebo chybami ochrany relé.

Ekonomické přínosy opětovného uzavření by se měly měřit ekonomickými ztrátami způsobenými výpadky proudu bez opětovného uzavření. Protože investice do opětovně uzavíratelných zařízení jsou velmi nízké a jejich provoz je spolehlivý, byly široce používány v energetických systémech. Vše má však dvě strany. Pokud se opětovné uzavření používá ve spojení s trvalou poruchou, přináší to také některé nepříznivé účinky, jako například:

(1) vystavení energetického systému dalšímu nárazu poruchy;

ztíží provozní podmínky jističe, protože musí přerušit zkratový-proud dvakrát ve velmi krátké době. U olejových jističů je třeba tuto situaci zohlednit, protože při prvním výjezdu se snižuje izolační pevnost oleje vlivem obloukového efektu. Za těchto nepříznivých podmínek snížené izolace dojde k druhému vypnutí po opětovném zapnutí. Proto po přijetí opětovného zapínání se vypínací schopnost olejových jističů také v různé míře sníží (obecně na asi 80 %). V energetických systémech s velkými zkratovými{6}}kapacitami tedy tyto nepříznivé podmínky často omezují použití opětovného zapnutí.

(1) Podle typu zpětného zavírání lze rozdělit na mechanické a elektrické typy.

(2) Podle způsobu, jakým opětné zapnutí působí na jistič, jej lze rozdělit na tří-fázové, jedno{2}}fázové kombinované opětné zapnutí a další typy.

(3) Podle počtu operací jej lze rozdělit na jedno-fázový a dvou{2}}fázový (více{3}}fázový) opětovný uzávěr.

Podle provozních podmínek jej lze rozdělit na jedno-opětovné uzavření napájecího zdroje a oboustranné{1}}zpětné uzavření napájecího zdroje. Oboustranné-opětovné zapnutí napájecího zdroje lze dále rozdělit na opětné zapínání pod-ověřením napětí, opětné zapínání při synchronním ověření a ne-synchronní opětné zapínání.

ZW32-24 venkovní vakuový vypínač na sloup(dále jen jistič) je ovládací a ochranné zařízení používané v rozvodné síti třífázového střídavého napětí 24 kV, 50 Hz se středním napětím -. Primárně se používá pro spínání a vypínání zátěžových proudů, přetěžovacích proudů a zkratových-proudů v přenosových vedeních. Je vhodný pro použití v rozvodnách a průmyslových a důlních podnikových distribučních systémech pro účely ochrany a řízení.

Tento jistič má pólovou-namontovanou, suchou-strukturu se spolehlivou izolací, dlouhou elektrickou životností a-bezúdržbovým provozem. Je zvláště vhodný pro aplikace vyžadující časté operace. Je také ideální pro instalaci ve venkovských energetických sítích s omezenými možnostmi údržby a oprav. Jistič může také fungovat jako úsekový člen v elektrické síti a je-li vybaven regulátorem, může dosáhnout automatizace distribuční sítě.